Odložené vyvolání filmu má často nežádoucí účinky.

Fotografování na film je magický proces – od založení filmu, přes stisknutí spouště až po vyvolání filmu.

Kodak, jako hlavní producent barevného filmu, ve svém oficiálním materiálu "Storage and care of Kodak photographic materials" uvádí, že barevný film bychom měli vyvolat ihned po nafocení. Pokud to není možné, film lze uložit v plastových uzavřených obalech v lednici nebo v mrazáku a po 2–3 dnech následně vyvolat. Materiál však nezmiňuje běžnou situaci, kdy má fotograf ve fotoaparátu založený film několik měsíců, než ho dofotí. Nebo co se může stát s momenty „uloženými“ ve světlocitlivé emulzi, pokud s vyvoláním příliš dlouho čekáme.

Vybráno z materiálu Storage and care of Kodak photographic materials. Zdroj: kodakalaris.com

Z praxe víme, že okamžité vyvolání filmu je vhodné hlavně u barevných negativních a pozitivních filmů, které obsahují barviva náchylná k tzv. „colour shifts“, tedy barevným posunům či odchylkám. Černobílý film je v tomto ohledu více „odpouštějící“, protože neobsahuje barviva, a utrpět může jen černobílá vzpomínka – například slabší kontrast, příliš nízká denzita nebo povrchové vady emulze.

Extrémní příklad filmu Orwo NP27 exponovaného někdy v 50.–60. letech minulého století, vyvolaného v současnosti. Podklad je zamlžený, denzita téměř nečitelná. Zdroj: Archiv Film labák.

Jak dlouho tedy čekat s vyvoláním filmu? Správná odpověď zní – nečekat a vyvolat co nejdříve. Ideálně do několika dní, pokud chceme z filmu získat co nejkrásnější „filmové“ barvy a dobrý kontrast. Když nám to situace nedovoluje, do několika týdnů. Při delším odkládání je třeba počítat s barevnými posuny, ztrátou kontrastu a při několikaletém čekání i s barevným závojem, zakaleným podkladem a slabou až nulovou denzitou.

Ukázka z filmu Centuria 200, který byl exponován přibližně před 20 lety a vyvolán nedávno. Film má stále relativně dobrou denzitu, ale objevuje se barevný závoj, který se dá částečně odstranit v postprocesu. Zdroj: Archiv Film labák.

Fotografický materiál obsahuje světlocitlivou emulzi, která má podobně jako potraviny svou expirační dobu. Před uplynutím této doby by při správném skladování měly být zachovány všechny vlastnosti bez změn. Změny může způsobit nevhodné skladování filmů a fotografických papírů.

Je proto vhodné, pokud si v obchodě, kde filmový materiál kupuješ, zkontroluješ, za jakých podmínek je materiál skladován. Pokud jsou filmy jen tak položeny na poličce v místnosti s vyšší pokojovou teplotou nebo naukládány ve výloze na slunci, tyto vlastnosti budou téměř jistě narušeny, a to i v případě, že filmy ještě nejsou po expirační době.

Filmový materiál by měl být skladován v chladu a ve tmě – téměř na každé krabičce filmu je to uvedeno. Ideální je skladování při teplotě 5–15 °C, pokud plánujeme filmy průběžně používat. Pokud máme nakoupeno větší množství filmů, je lepší skladovat je v mrazáku. Z praxe víme, že filmy skladované v mrazáku zůstávají „jako čerstvé“ i několik let po uplynutí expirační doby. Před fotografováním je třeba film vyjmout z mrazáku a nechat ho několik hodin aklimatizovat na pokojovou teplotu.

Ukázka z filmu Ilford Delta 100, který musel být špatně skladován, protože vykazuje povrchové vady emulze a slabší kontrast. Zdroj: Archiv Film labák.

Pokud patříš mezi lidi, kteří vyfotí jednu nebo více rolek týdně, je v pořádku nechat filmy vyvolat společně jednou za dva týdny nebo jednou za měsíc. Pokud fotíš méně, není třeba čekat – film je nejlepší donést nebo poslat do svého oblíbeného fotolabu co nejdříve.

Pokud se rozhodneš filmy k nám donést nebo poslat, nabízíme našim klientům archivaci filmů. To znamená, že nemusíš nechávat zpracované filmy posílat zpět po každém vyvolání. Ušetříš tím peníze za zpáteční poštovné. Tvé filmy budou u nás bezpečně archivovány, až se jich nasbírá více a pošlou se najednou. Pokud si necháš zpracované filmy poslat po každém vyvolání zpět, přibalíme ti bublinkovou obálku s naší adresou a objednávkový formulář, což ti ušetří čas a pár drobných při opětovném zasílání filmů k nám.